Kvasary ! Pro astronomy jsou kvasary bezesporu mimořádně zajímavé vesmírné objekty, poháněné nenasytnými černými dírami v centrech nepředstavitelně vzdálených aktivních galaxií.. víc o nich najdete třeba tady ve wikipedii. A protože září (nebo přesněji před miliardami let zářily) mnohem víc než celé galaxie, jsou to také nejvzdálenější objekty, jaké mohu fotit nebo (dříve, viz poznámka dole na stránce) pozorovat. Pro amatérské astrofotografy jsou kvasary na noční obloze vlastně vizuálně zcela nezajímavé objekty, jen slabé tečky mezi tisíci jinými (normálními hvězdami). Nicméně vůbec zaznamenat světlo, které do naší vesničky dorazilo po víc než deseti miliardách let letu vesmírem může být (a pro mě fakt je) docela fascinující. Kvasar na snímku samozřejmě nepoznáte a musíte se tedy poradit s katalogem SDSS (Sloan Digital Sky Survey) , který jich dnes už obsahuje téměř milion. Nejdřív jsem vyhledal pár kvasarů o kterých se už na různých astronomických fórech psalo. Snadno jsem je našel třeba na svých snímcích kupy galaxií Abell 1565 ve Vlasu Berenilky, galaxie M99 nebo (dva) u planetární mlhoviny M97. Od těch na prvních dvou k nám světlo letělo pře 11 miliard let, od kvasarů u Soví mlhoviny 5 a 9.5 miliardy let (červené posuny u prvních dvou z~2.7, u M97 z~1.2 resp. 1.6). Podíval jsem se na svou oblíbenou M74 a i vedle ní je kvasar s ještě větším červený posunem z=3.035 (a ještě vzdálenější kvasar pak kousek vedle), bezva.
No a pak jsem se zkusil podrobněji podívat na další fotky galaxií, kterých mám za posledních deset let už docela dost. A s překvapením jsem zjistil (když jsem se nakonec naučil pořádně pracovat s atlasem Aladin s katalogem SIMBAD, který zahrnuje zmíněná SDSS data), že téměř každý snímek obsahuje až desítky kvasarů (!!) s červenými posuny do 3. Kvasarů s z > 3 tam bývá jen pár a kvasary s z >4 se najdou jen vyjímečně (a ne všechny se mi na fotce objeví, pak by byla potřeba delší expozice). Abych to tu nepřeplňoval, ukážu tu aspoň kvasary, od kterých k nám světlo vyrazilo v době, kdy byl vesmír mladší než 2 miliardy let a putovalo k nám tedy (+-)asi 12 miliard let, tedy ty s červeným posunem z > 3.4. Všechny jsou poblíž nějaké galaxie a dají se tak relativně snadno najít. A dál ještě najdete odkazy na příslušné obrázky konkrétních galaxií i s označenými kvasary.
A ještě ty (stejně uspořádané) odkazy na snímky galaxií s příslušným kvasarem : A2151 NGC2841 NGC5846 NGC 3628
M74
NGC7814
NGC521
NGC3486 -------------------------------------------------------------
Ještě pár slov k pozorování Kvasary zmíněné nahoře přímo pozorovat nedokážeme. Větší amatérské dalekohledy však umožňují řadu jasnějších kvasarů přeci jen spatřit. Pozorovatelé znají třeba tento seznam jasných kvasarů a blazarů, které už pozorovat lze. Nejznámější kvasar 3C273 je od nás vzdálený 2.4 miliardy světelných let (je to jeden z nejbližších a nejjasnějších kvazarů a vůbec první objevený v r. 1963), má červený posun z~0.158 a s magnitudou 12.9 je dobře vidět už středními amatérskými přístroji, což mohu sám potvrdit. Pozoroval jsem jej už v r. 2003 a našel jsem ještě i kresbu, kterou jsem si tenkrát udělal.
Koncem roku 2016 byl dokonce relativně snadno pozorovatelný kvasar (blazar) CTA-102 v Pegasu s z = 1.037, který tehdy zjasnil o nějakých 5 magnitud a stal se tak vůbec nejvzdálenějším objektem (8 miliard sv. let !!), který jsem zřejmě v životě vůbec zahlédl v okuláru svého dalekohledu.
JKŽ, 2003 - 2025 |
